Donuťte cizí firmy dát vám vydělat

O výměnném obchodě v časech prvobytně pospolné společnosti se každý z nás učil už na základní škole. Proto snad má většina z nás dodnes barter zařazen v mysli jako cosi zastaralého, překonaného, nemoderního a nezajímavého.  

Ve skutečnosti je barter v posledních letech naopak velmi zásadním nástrojem obchodní politiky významných firem, byť často pod jinými - snad "lépe znějícími" - názvy: counter trade, offset, kompenzační obchod apod.
Snad každá zdravá firma podniká proto, aby vytvořila zisk. Kupuje suroviny, zboží, služby - něco, co sama dále opracovává, dokončuje, přetváří či jen přemisťuje za účelem získání profitu. Přitom logicky dává vydělat řadě jiných firem, jejichž služby musí využívat, přestože to nesouvisí přímo s její vlastní činností - mám na mysli výdaje za kancelářské potřeby a papír, software, internetovou a mobilní komunikaci, poštovné a dopravné, pohonné hmoty, pneumatiky, servis automobilů, poštovní a zásilkové služby, marketing a reklamu, energie, školení zaměstnanců, ubytování při služebních cestách, úklid, hygienické potřeby, překlady z/do cizího jazyka, předplatné odborných časopisů, spotřební materiál do tiskáren, stravenky pro zaměstnance, jejich sportovní vyžití, rekonvalescenci... Ty poslední položky aktuálně zdánlivě opadají - lidé dřepí doma "v covidu" na home-office a "jsou rádi, že mají práci". Mimochodem, omyl! Naopak spousta firem je nucena dnes věci jako služební mobil, notebook a auto nepovažovat za benefit, ale nutnost k udržení efektivního zaměstnance, schopného tvořit zisk i v krizovém období a ochotného plně pracovat i v domácím vězení a spoustu šikovně získaných a "prodaných" benefitů dnes plně převádět do mzdové odměnové kolonky, což je dražší... Ale to jsem odbočil. 
Tyto režijní náklady představují často i u malých a středních firem nezanedbatelnou část obratu. Stojí jednoduše mnoho peněz. Peněz, které utratíte bez toho, že byste za to dostali něco navíc! Váš dodavatel kancelářského papíru, váš automechanik, vaše copycentrum, vaše reklamní agentura, vaše oblíbená restaurace si velmi ráda vezme vaše peníze. Nekoupí si ale nikdy vaše čerpadlo ani plnicí linku na nátěrové hmoty. Přitom by bylo skvělé moci tyto "protivné" výdaje za "zbytečné" služby a zboží platit vlastním zbožím a vlastními službami, že ano?
Ono to má totiž jedno kouzlo - kromě toho, že takto získáte "obchod zadarmo" - bez provize obchodnímu zástupci či zprostředkovateli, bez nákladů za reklamu a marketing, ale hlavně - s plnou marží! Protože nikdy Vám nikdo nedá takovou slevu, aby sežrala celý jeho zisk. Ale pokud své služby či zboží jednoduše vyměníte za zboží a služby jiného, tak jaká je vlastně Vaše sleva? 100% rovná Vašemu hrubému zisku - rabatu, marži! Myslím, že takový barter je hodně dobrý obchod, co říkáte? Mimochodem, může se stát, že Váš rabat je podstatně vyšší než rabat Vašeho dodavatele - velkoobchod papírem pracuje s rabatem v jednotkách procent, zatímco jeho zákazník - výrobce obuvi v případě konečného zákazníka s rabatem ve vyšších desítkách procent... Zaplatit tedy papír botami je extremně výhodné!
No jo, ale co s těmi, které nemůžete oslovit napřímo pro neexistenci jejich poptávky po Vaší produkci? Jak tedy tyto firmy donutit dát vám vydělat? "Napřímo" je to neřešitelné. Funkční možností je však jednoduše účast v některém z barterových sdružení. 
Jejich provozovatelé zajišťují denně párování poptávek a nabídek jednotlivých klientů a evidenci vzájemných zápočtů. Jednoduše s jejich pomocí vhodnému odběrateli prodáte vlastní produkci a získané prostředky uplatníte při nákupech svých režijních vstupů. V zásadě stejným způsobem jako přes bankovní účet - ovšem snadněji, protože banka se nestará jako barterová společnost o váš odbyt, ale pouze o svá procenta úroků a poplatky za transakce. Pseudobankovní část práce barterové společnosti umožňuje samotný princip mnohostranného zúčtování, druhá část - informační databanka tu druhou - vyhledání odbytu pro vás i pro vaše potenciální dodavatele. Třetím efektem je ochrana vašich peněz - jednak si peníze na svém bankovním účtu šetříte, protože režie pokrýváte clearingem - barterovými prostředky, jednak v barterovém systému prakticky neexistují neplatiči - solventnost protistrany si ověříte před samotným provedením transakce. Naopak nedostává-li se vám potřebných prostředků pro nákup, můžete od barterové společnosti, podobně jako od banky, získat úvěr. A to je velmi výhodné! Proč? Protože ho opět splatíte dalším prodejem svého zboží a služeb. S odbytem vám opět pomůže barterová společnost.
V současnosti bohužel v České republice solidní barterovou centrálu nelze najít, ty stávající skomírají na úbytě, žijí z minulosti nebo oficiálně již ukončili činnost, často neslavně. Lepší je situace na Slovensku a poměrně dobře se barteru daří v USA i v Asii. Zúčtování se provádí většinou v amerických dolarech, někdy také v moderním platebním nástroji - některé z obecněji akceptovaných kryptoměn. Tady ale pozor, abyste neprodali něco za pochybnou měnu a nezískali tak Černého Petra dvakrát... Marketingovým ředitelům bych v dnešní globálně propojené době poradil, pokusit se vytvořit nové trhy právě s pomocí barterových obchodů na mezinárodní úrovni - zejména pro firmy z oblasti softwarových služeb je taková možnost, domnívám se, velmi snadno aplikovatelná a může být i mimořádně zisková. 
Pokud jsem vás inspiroval, drazí marketéři, budu rád, když se vám obchody podaří a dáte mi to zpětně vědět. Good Luck!